Autentické zážitky účastníků

{…někdy si říkám, jestli bych už neměla sedět doma a plést ponožky pro vnoučata   Ale vím ,že nee . Že moji dušičku to stále velmi naplňuje , to setkání stejných i když vždy trochu jiných duší . Duší ,které chtějí poznání . Moc mě baví všechny ty příběhy, všichni to mají jiné, a přitom tolik stejné...

{

…A pak stačí říct, zastav se , nic nehledej, podívej se do zrcadla, usměj se na sebe, řekni si povzbudivá slova, poděkuj za teplo, slunce, chutný pokrm. Pokloň se v pokoře a poděkuj stvořiteli, že každý den vyjde slunce, že se nadechneš každou vteřinu, bez vlastního přičinění, že nějakým zázrakem se z kusu dřeva stane krásné a příjemné teplo.

Ano, to je můj hlavní úkol, to je poselství, které si nesu z tvých akcí a od lidí, kteří mě předali poselství z vesmíru. Jsem rád, že aspoň vím kudy jít, i díky tobě.

{

Byla jsem nervózní, ale to jen díky tomu, že jsem se nechala ovlivnit ostatními doma, kteří si ze mě dělali srandu. Nezlobím se na ně, oni jen neví a představují si, že na takových akcích běhají blázni nazí kolem ohně a bzučí 😀

Program za mě byl skvělý a všechno mě to bavilo. Cítila jsem se fakt skvěle... úplně jsem překonávala sama sebe. Několikrát za den jsem vystoupila ze své komfortní zóny a udělala nějaký posun.

Rozumím, proč se lidé přihlašují znovu a znovu. Je to návykové… :- )

{Na Oslavě bylo úplně super, jako vždycky. Zase jsem se ponořila do zdánlivě nekonečného proudu aktivit, setkávání, sdílení, setkávání sama se sebou v těch nejlepších barvách, život jen hučí a nabírá výšku. A hloubku. Mluvit o smrti v souvislostech rodiny a vědomého setkávání je fakt život sám o sobě. Právě to vědomé je hodně důležité, nejdůležitější. Právě v tom nevědomém a odmítaném jsem žila většinu svého života. Pak to není Smrt ve vší své majestátní kráse, ale šedivá těžká mazlavá deka, ze které není úniku. Tak zpracovávat téma Smrti má fakt smysl a je to moc důležité…

{

Oslava se mnou tentokrát rezonovala hodně dlouho. Bylo to náročné, krásné, osvobozující a zvědomila jsem si bolesti které v sobě nesu... A tak jsem si řekla ,že tu bolest nejdříve příjmu a dám ji čas...pomazlím ji a už vůbec nebudu spěchat na sebe ani na ni. A dám ji tolik času kolik moje duše a moje tělo bude potřebovat. Že už nechci ji skrývat a nechci ji kopat někam do studeného kouta své duše...ale budu ji léčit.

Oslava mi přinesla jednu podstatnou věc, a to vědomí, že jsem součástí Života. Že se vidím, že se cítím ...a že se vnímám.

Na přechod pres uhlíky vzpomínám se slzami v očích... Když si vzpomenu na ten pocit - jako wauuu, tohle je ten pravej život!!!

Děkuju za tvoje vedení. Puzzlíky se mi daly dohromady…

{Celá Oslava byla vydařená, byl jsem obdařen hlubokými zážitky. Došel jsem do stavu oddělenosti své podstaty od těla. Asi v návaznosti na to teď spontánně držím půst - už čtvrtý ten, jen o vodě. Nemám žádný plán. Jsem zvědavý, co přijde…

{…Všichni se napojíme na prostorovou energii lásky. A pak se TO stane. Čas se zastaví, jsme plní elánu, nadšení, vysmátí, stále svěží, a nejde nás zastavit. Jsme odpočatí jako nikdy. Je to úžasné. Bubnování bylo skvělé, toto už jsem dlouho nezažil…

{

Na Tvém programu jsem byla myslím po páté, nebo šesté, pokaždé odjíždím s překrásným pocitem lehkosti, svobody, moudrosti a čiré lásky k sobě a svým bližním, s pocitem pevné víry a vědomím, že to je ta pravá cesta, kterou chci a mám jít. Že jsme opravdu jeden velký propojený organismus a co lze vše dokázat, když se spojíme...

…Díky Tobě a Tvé práci jsem Tam po několikáté byla, a navíc tentokrát poprvé se "svým" milovaným mužem. Byla jsem na dně ve své duši, ve svém nitru a bylo mi umožněno v klidu, bez stínů a překážek nahlédnout do této naší úžasné krajiny každého z nás, z těch krásných lidí, kteří byli spolu. Každý den za tu možnost a Tebe, a to, co a jak děláš opravdu hluboce děkuju. Máš v sobě obrovský DAR a nádherně Jsi ho uchopil, obohacuješ a učíš být lepší spoustu lidí, když se pak rozjedeme každý na jiný konec světa, tak se kolem nás šíří ta krása, ať chceme nebo ne, nemusíme pro to dělat nic, ten klid, ten kus Tebe, který si nám předal je v nás a tím děláš celý svět krásnější…

{Mám se výborně. Od Oslavy života si přijdu jak vokurka v láku, stále dobře naložená. Jsem silnější a odvážnější. Když na mě někdo houkne, houknu na něj zpátky. Ale s citem a dobře znějícím tónu Aaa. A velký díky za autenticitu. I když byl vzorně připravený kvalitní program, bylo vidět a cítit, že člověk je tu přednější. Každý jeden. A to je srdce...

{Oslava byla jedna z nejpovedenějších, co jsem prožil...i když, já to snad cítím skoro pokaždé. Tvé akce jsou úžasné, slovy nepopsatelné, ale tentokrát to bylo výjimečně silné… Aniž bych si to uvědomil, udál se proces i se mnou. Pocítil jsem změnu hned další den. Změnu v otevřenosti k lidem. Následkem různých zranění jsem byl nedůvěřivý, stáhnutý do sebe. A hned další den po potní chýši jsem cítil změnu v důvěřivosti k lidem. Tím prožitkem v potní chýši se „to“ povolilo, zavřený dveře se otevřely a energie důvěry mohla opět začít víc proudit. Prostě probíhá napravení vztahu mezi mnou a jimi. A za tohle jsem Ti chtěl poděkovat…

{Víkend bych určitě doporučila každému. Během víkendu jsem si uvědomila, jak moc jsme všichni v této společnosti sevřeni svými iluzemi a uzavření do sebe. Při tom si vůbec neuvědomujeme, že téměř všichni v této společnosti řešíme stejné (nebo jen maličko odlišné) problémy a tím, že je sdílíme, si můžeme navzájem pomoci s jejich uvědoměním, přesnou definicí a řešením. Všechny aktivity, které na víkendu proběhly, byly nesmírně zajímavé, emocionálně velmi silné a blahodárně uvolňující. Člověk si uvědomí, jakou sílu mají myšlenky, slova, emoce, gesta, doteky a hlavně pohled do očí. Přesně ty druhy interakcí, kterým v každodenním životě nepřikládáme velkou důležitost nebo je vytěsňujeme, protože je považujme za nevhodné, anebo na ně při "jízdě na autopilota" úplně zapomínáme.

{Bylo to opět krásné, intenzivní a v některých částech decentní. Líbí se mi dynamika, kterou máš na svých programech. Klid, pak nás zase vyžhavíš do červena a zase zchladíš vodou. Dokázal bych si představit, že bys na nás při uhlících stříkal ledovou vodu pro intenzivní prožitek… Celý různorodý program dokážeš podat v krásné jemné formě ženám a v té přímočařejší formě mužům. Hezky pracuješ s Mužským a Ženským principem. Komplexní. Díky…

{...víkend jsem vnímala hodně jako očistu od starých principů, programů a myšlenek, které mi nedovolují posunout se dál. Teď jsem se posunula, opravdu to tak vnímám a jsem za to neskutečně vděčná. Jsem víc naladěná na sebe a udělám maximum, aby nastolené změny v mém životě zůstaly... Ten víkend byl urychlovač v řešení nějakého problému nebo urychlovač na té naší cestě životem. Možná bychom na to samé přišli (třeba s pomocí psychiatra, psychologa, rodiny), ale zcela jistě by to trvalo mnohem dýl. Možná pár let. Možná pár desetiletí...Každopádně program byl transformaci velmi nápomocný a síla skupiny je mocná.

{Můj pocit po víkendu v bezva skupině - po odložení některých věcí, který jsem vláčel , a díky všemu co jsem zažil a prožil, je tak krásně zpomalený a lehký, že vycházím do práce o něco dříve, abych došel včas. Nevím proč, ale já, chápeš to, já, málomluvný introvert se dám do řeči s úplně cizíma lidma, jen tak na ulici, nebo v obchodě s pokladní, prohodím pár slov. Pro mě je to krásný svobodný pocit, život je krásnej, těším se na další prodloužený víkend. Děkuju

{Někdy začátkem léta jsem se dostala do stavu naprostého zoufalství z toho, jak žiju svůj život. Takovým sebezničujícím způsobem jsem se zacyklila ve svém prožívání partnerství, že jsem cítila, že potřebuju restart. A tak mi do života skrz internetový vyhledávač přišel Víkendový pobyt spojený s oslavou života s léčením rodových linií a přechodem přes žhavé uhlíky. Během toho víkendu babička co byla na umření, znovu dostala chuť žít. A já pochopila, o čem je proud života. Je to nepopsatelný. Myslím, že bezprostředně den po návratu jsem byla ve fázi malýho dítěte, který je nadšený ze všeho, co vidí, a ze zázraku života vůbec. Plynula jsem si na vlně lásky a naprostýho přijetí. Bylo to opojný… A teď? Je mi krásně... Mnohé se uvnitř mě změnilo, a mění se i venku…To co jsem prožila o víkendu, byl stav jednoty, přijetí a napojení na všechny lidi tam i jinde, a na matičku Zemi se všemi jejími poklady. Vlastně zjišťuju, že k popisu ani žádný slova nebyly stvořeny. Je to čistá esence bytí…Děkuju, že jsem toho mohla být součástí.

{Rozdíl mezi jiným workshopem, který jsem navštívil před pár měsíci (a vedl ho velmi zkušený lektor) a tebou je v hloubce duchovního zážitků. Tentokrát to pro mne byl velice silný zážitek. Už jen lidé, kteří tam byli. Nikde se s nimi nesetkávám. Otevřenost, láska, porozumění, pochopení. Určitě máš zásadní podíl na celé akci… Dostalo se mi určitého poznání, které jsem pochopil díky tvému programu, bez té přípravy, bez otevřeného srdce, bych toho nebyl schopen. Velký dík za akci, určitě mě inspiruje nebo dá odvahu učinit rozhodnutí důležité rozhodnutí v mém osobním životě.

{Děkuji, že jsi mě připravil na velkou osobní zkoušku. Děkuji, že jsi mi pomohl přijmout větší víru. Víru, že překonám překážky, které se jeví býti nepřekonatelné. Děkuji za pomoc s propouštěním nezdravých slupek, nánosů, strachů. Děkuji za to, že jsem mohla skrze překrásné rituály uvidět v očích všech přítomných celý vesmír a za to, že jsme jedno, že se známe.

{(O svém dospívajícím synovi, kterého vzal na program „Oslava života s firewalkingem“) Je to pár dnů, kdy jsem byl venku na zahrádce a slyšel jsem, jak si Péťa zpívá: Šalom alejchem, šalom alejchem… (text jednoduché písně u kruhového tance, který jsme v programu tančili) Hrál při tom nějakou hru na mobilu a mimoděk si tohle zpíval. Když sem se ho zeptal, jak si na to vzpomněl, tak že neví… Ale je mi jasný, že to tam má usazený, a že mu to už zůstane. Pořád se mi to zjevuje, tak jsem Ti to chtěl napsat…

{…A celý víkend? Neskutečná jízda, plutí na úžasné vlně radosti a spokojenosti…Co bylo psáno a slíbeno na webu, bylo několikanásobně splněno. Radostně jsme slavili, uvolnili se a pohnuly svými bloky. "Radost a lehkost bytí..." Vzpomínky na minulý víkend mi vracejí úsměv na rty a hřejí na Duši. Je úžasné, co jsme tam společně vytvořili...

{Moc děkuji za víkend a za to, že ani čas nezměnil pocity a prožitky, se kterými jsem odjížděl.

{…spadla ze mě velká tíha, kterou jsem předtím vůbec nevnímala a najednou mám kapacitu na spoustu jiných věcí. Nějak se stalo, že mi jde s velkou lehkostí komunikovat s ostatními lidmi. Jde mi také velmi jasně vyjadřovat své potřeby a postoje...mám lepší kontakt se svými nitrem, celkově se cítím mnohem jistější. Děkuji za krásný a bohatý program. Tahle Oslava byla pro skládačku s názvem Dánin život velmi důležitým dílkem.

{...Něco ve mně víc svítí. Mám teď chuť odložit všechny pracovní záležitosti a každý den udělat oheň, běhat po něm, bubnovat a tancovat. Taky mám problém, že se mi chce některé lidi objímat ono to úplně nejde... Jo, taky jsem omládl.

{Musela jsem si v sobě po víkendovém oslavování spoustu pocitů, myšlenek a emocí urovnat, abych mohla něco srozumitelného napsat. I když už jsem byla na několikátých podobných víkendech, tento jako by byl první. Dokázala jsem se uvolnit, otevřít se a pozorovat, co úžasného se děje. Co bylo pro mě velmi silné, bylo to, že jsme všichni postupně odhazovali své slupky, masky a role, které jsme si nasbírali během života z různých důvodů, většinou ze strachu. Odhazovali jsme je tak přirozeně a nenásilně... Takže jsme celý víkend byli sami sebou a mohli se vidět ve své nejhlubší podstatě, svou krásnou starou duši. Mohli jsme si to dovolit, protože nám bylo vytvořeno bezpečné prostředí, a to že se to stalo, troufnu si říct každému, umocňovalo tu energii, která byla všudypřítomná.

{...sešla se skvělá skupina lidí, která se perfektně podporovala a doplňovala. Díky ní a našemu průvodci Jirkovi se mi otevřelo srdce a našel jsem spoustu odpovědí, ale i otázek, jak naložit se svým životem... I když nejsem žádný tanečník, natož zpěvák, víkend jsem si užíval a zapojoval se do všeho. Srdečné díky.

{Jsem obrovsky vděčná za to, co jsem na tvé akci mohla prožít. Moc ti za to děkuju. Změnilo mi to život...